Při návštěvě Prostějova jsem od Rafanů tedy Marušky a Michala Kozmíků dostal vejce. Nebylo to však vejce jen tak ledajaké, ale vejce pštrosí.
Pštrosí vejce se většinou uvádí v kuchařkách jako mleté maso a v něm uvařené vejce natvrdo a to celé osmažené, ale tohle bylo opravdové vejce z opravdového pštrosa...
V životě jsem nic takového neviděl, natož abych vůbec tušil, že se dá celkem jednoduše koupit. Dozvěděl jsem se, že na pštrosí farmě nedaleko Boskovic, krom masa jde koupit i vaj
íčko, ale v létě ty velké ptačí potvory moc nenesou a tak byla koupě velkým štěstím a vlastně úplnou náhodou jedno čerstvé zrovna měli.Tak jsem poklad opatroval jako oko v hlavě, abych ho nějak cestou nerozbil. Byl jsem upozorněn, že otevřít jej nebude snadné a nejlepším nástrojem je údajně kladivo a hřebík.
Já jsem nechtěl riskovat odštípnutí skořápky a protože Veronika chce z vyfouklé skořápky kraslici zvolil jsem elektrickou vrtačku.
Skořápka byla k mému překvapení ještě tvrdší a silnější než jsem čekal, asi 3 mm silná. Při jejím vrtání jsem cítil závany spálené rohoviny (něco jako když Vám zubař vrtá zub).
Myslel jsem, že bude stačit dírka asi 3 mm silná, ale vaječná hmota je hustší než u běžných vajec Měl jsem připravený půllitr na vyfouknutí bílku se žloutkem, ale celkem jsem z vejcete vydoloval něco málo přes litr vaječné hmoty.
Byli jsem ten týden bez dětiček a tak jsem rozdělil celkovou hmotu na třetiny a postupně jsem tvořil
- těstoviny ala carbonara
- míchaná vajíčka na cibulce spolu s klobáskou z pštrosího masa
- nakonec bvaječnou omeletu se zeleninou, zastrouhanou sýrem
Z každého jídla jsme se přecpali jako králové a odhaduju že vydatnost mohla být jako plato klasických slepičích vajíček.
Až vykouzlím nějakou karslici určitě sem přidám její obrázek.
Žádné komentáře:
Okomentovat