Naložené tvarůžky - aneb tvargláče od Marušky

Naši přátelé zvaní dětmi Rafani nás jednou u nich v Prostějově překřtili na markáče tvargláče A to z důvodu, který vysvětluje asi jen láska k tomuto zrajícímu tvarohovému potěšení. Tuto lásku se mnou moje žena sdílí jen okrajově, což je ale vzhledem k faktu, že je dříve nejdla vůbec určitý progres...

Suroviny:

• tvarůžky (klasické kulaté od A.W.) počet záleží na tom, kolik jich chcete naložit
• nakládané okurky ve sladkokyselém nálevu
• anglická slanina (nejlépe krájená na dlouhé obdélníkové plátky)
  
• hořčice (používám vždy dijonskou, ale asi není podmínkou)
• v případě požadavku na pikantní verzi i pálivá papriková maďarská pasta
• olivový olej - kvalitní panenský za studena lisovaný

Postup:

• Otevřeme si okna :) abychom neodpadli při porcování..
• Z balíčku vyjmeme jednotlivé kolečka tvarůžků a každý ostrým nožem namočeným předtím do vody podélně rozřízene na polovinu (na tenší placky). To namočení se mi osvědčilo proti lepení se na střenku.
• Okurky okapané po vytažení z nálevu nakrájíme šikmo na tenké plátky - cca 1-2 mm tenké a velké podle tvarůžku.
• Každou polovinu řezné plochy potřeme hořčicí (nešetřit) případně jednu z nich tou pálovou pastou.
• Plátek okurky bude mezi těmito namazanými kolečky, když je po namazání stiskneme opět k somě.
• Každý takto vytuněný tvarůžek pevně omotáme jedním dlouhým plátke anglické slaniny a propíchneme párátkem aby to drželo u sebe.
• Vhodnou skleněnou nádobu (já používám zavařovačku s patentním uzávěrem o objemu 0,7 l) plníme jednotlivými balíčky a po jejím naplnění zhruba ze 4/5 zalijeme olivovým olejem.
• Necháme v chladu sklepa či chladničky zrát 2-3 týdny.

Vzhledem k tomu, že nádobu mám gumičkou po víčkem utěsněnou, tak se není třeba obávat libé vůně. Při několika pokusech jsem přestal plnit sklenici až po okraj, neboť to v oleji trochu dokvašuje a zraje, což mělo za následek přetečení sklenice po otevření...
Přeji dobrou chuť k voňavé dobrůtce, která zvláště ta pikantní, nesmí chybět na žádné pořádné pařbě...

Hermelín v kapse z listového těsta

Recepty tohoto víkendu vymyslela Verča, respektive její e-mailové kamarádky, které její mailbox pravidelně zásobují záplavou všeho možného. A protože i nakoupila suroviny, měl jsem jednoduchou práci - realizovat z nakoupených surovin a dle předepsaného návodu oběd v sobotu a v neděli. Tenhle recept jsem lehce vylepšil o jarní cibulku, která tam původně nebyla a myslím si, že tato změna udělala výsledek ještě chutnější a voňavější.

Suroviny:

• Hermelíny, camemberty, enciány (pro jednoho strávníka postačí 1 ks)
• Balíček listového těsta (vyjde na 4 kapsy)
• Šunka (na jednu kapsu 2-3 plátky)
  
• Svazek jarní cibulky
• Lžíce sádla
• Dijonská hořčice
• 1 vejce
• Sezamové semínko

Postup:

• Hermelíny jsem podélně rozpůlil a řeznou plochu jsem potřel hořčicí. Kdo má raději kečup, tak ho může použít místo hořčice.
• Na lžíci sádla jsem usmažil najemno nasekaný svazek cibulky až do jejícho zezlátnutí, potom jsem cibulku nahrnul na jednu stranu pánve, tu jsem na této straně podložil prkénkem a všechen tuk se za chvilku ocitl na opačné straně.
• Cibulka, bez sádla putovala na hermelíny a na ni přišla šunka, kterou jsem každý hermelín přiklopil.
• Z čtvrtky balíčku listového těsta jsem prsty na pomoučené desce udělal obdélník, jehož jedna polovina byla o něco větší než kolo hermelínu.
• Sýr jsem položil na polovinu obdélníku, lehce okraje pomazal vodou, překlopil druhou plovinou těsta a velmi dobře stiskl a zamotal nehoru tak, aby se při pečení kapsa nerozevřela.
• Každou kapsu jsem potřel rozšlehaným vejcem, posolil a posypal sezamovým semínkem.
• V troubě při 200°C jsem je pekl 20 minut.
• Jako přílohu jsem zvolil salát z čerstvé zeleniny (ledový salát, okurek) a čvrtky ananasu v medovo octovém zálivce.
  

Jednu kapsu jsem nezavřel moc dobře a tak se trocha sýra dostala ven, ale ostatní byly na jedničku. Jedná se vlastně o smažák, který se nesmaží, ale peče. Cibulka, hořčice a šunka dodá sýru vůni i chuť a sezamové semínko na listovém těstě dozlatova upečeném vypadá náramně hezky.

Smažené sýry na špejli

Na víkend si děti objednaly dvě svá oblíbená jídla na přání, z nichž jedno byly již publikované těstoviny ala losos a druhým byly pro někoho možná příliš obligátní smažené sýry. Vzhledem k tomu, že většina dětí co znám má smažák ráda, zvláště s hranolkami a kečupem či tatarkou, nebudu se pozastavovat nad nezdravostí této krmě a poskytnu tip jak tohle rádoby fádní jídlo ozvláštnit.

Suroviny:

• vejce + sůl
• hladká mouka
• strouhanky
• několik druhů sýra (dle chuti - doporučuji blaťácké zlato, třešinky mozarely, nivu či jiný plísňový sýr, tvarůžky)
• plátky anglické slaniny
• čerstvé najemno nasekané bylinky (tymián, rozmarýn, oregáno, bazalka a pod.)
• špejle
• olej na smažení

Postup:

• Sýry kupuji většinou jako balené výkroje o váze cca 150 g (niva, blaťácké zlato, a pod.). Z nich se snažím stejnoměrně vytvořit tak 3 max 4 kousky které napíchnu na špejli. Pokud je sýr mazlavější (zrající sýry romadůr, tvarůžky) a nebo drolivější (nedozrálá niva, balkán), tak je zabalím do plátku anglické slaniny - zde preferuji Váhalovu slaninu. Následně napíchnu jeden až max. 2 kousky na zašpičatělou špejli.
• Postupně obalíme v hladké mouce, přičemž špejle slouží jako vtipné funkční držátko.
  
• Vejce si rozšleháme spolu se solí a nalijeme do vyšší užší sklenice tak, aby se do nich daly ponořit napíchlé sýry a přitom vejce nepřetekla. Máme-li bylinky, tak je přidáme do rozšlehaných vajec, bude to po osmažení voňavější. Bylinky, které jsou nadrobno nasekané můžeme smíchat dohromady a nebo si připravit vaječných směsí více a zkusit různé sýry s různými bylinkami.
• Nakonec obalíme ve strouhance.
  
• Doporučuji znovu namočit do vajec a ještě jednou do strouhanky, aby se udělala silnější vrstva trojobalu, který při smažení více vydrží.
• Do pánve si nalijeme vyšší vrstvu oleje a sýry v ní postupně dorůžova smažíme, přičemž špejle opět fungují jako držátko, za nějž můžeme se sýry v oleji lehce manipulovat.
• Vzhledem k tomu, že většinou dělám v troubě hranolky ze zmraženého polotovaru, tak smažím zprudka a krátce, jen aby se strouhanka lehce zabarvila a potom to šoupu jednu špejli za druhou do trouby , kde pokládám na hranolky a tam se krásně dodělají. Pokud při dopékání sýr z troojobalu vyteče, tak stejně jen na hranoky a tím pádem se nic neztratí.

Děti mají tohle jídlo rády krom jiného také proto, že mohou při přípravě velmi aktivně asistovat. Napichování na špejle a obalování je pro ně zábava, u které se tolik nezaprasí (jak kdy :o))). Navíc takovéto menší porce než klasický plátek cihly eidamu jsou zajímavější, protože se jich sní vždy více, dají se postupně dosmažovat dle hladu, či chuti na jednotlivé tipy sýrů a tím pádem jsou vlastně pořád pěkně čerstvé.