Lososové taštičky tupperware

Před časem jsme dostali jako dárek k nějakým věcem z Tupperware od naší kamarádky Libušky takovou vychytávku na vykrajování koleček z těsta. A ona vychytávka po vykrojení a vložení kolečka těsta do ní umožňuje naplnění těsta jakoukoliv náplní a jednoduchým grifem stlačení tohoto těsta vzik úhledné taštičky.

Dlouho mne nenapadalo co čím naplnit, až jednoho dne jsme na chalupě řešili jak pro nás 4 zužitkovat zbylé dva filety lososa z mražáku. A nápad byl na světě - všechny suroviny byly v mražáku taky a tak jsem se pustil do zajímavého, ale chutného experimentu.

Suroviny:

• 2 filé lososa zbavená kůže
• 1 balíček lískového těsta
• velká hrst mraženého listového špenátu
• 1 kelímek kysané smetany
• 1 citron
• 1 polévková lžíce hořčice
• 1 polévková lžíce rybí omáčky
• 3 vejce na potření a slepení

Postup:

• Vše vytáhnout večer před vařením z maražáku :).
• V misce smíchat na drobné kostky nakrájené lososové filé s listovým špenátem, kysanou smetanou, nastrouhanou kůrou z jednoho citronu a šťávou z jedné jeho půlky, rybí omáčkou (místo soli a pro vylepšení chuti) a hořčicí.
• Koření jsme použil obligátně trochu barevného pepře a trochu muškátového oříšku.
• Z liskového těsta se vyálel tenký plát +-3mm a z něj se spodní stranou tvořítka z Tupperware vykrajovala kolečka a ta se následně ve vrchní části tvořítka naplnila směsí z lososa tak, aby po uzavření nebyla tašticka moc přecpaná.
• Rozšlehaným vejcem s trochou soli se okraje před zavřením potřely pro lepší spojení těsta.
• Po naskládání na plech jem kadou taštičku propíchal několikrát vidličkou, aby měla kudy vyjít pára při pečení a každou tašičku jsem ještě potřel rozšlehaným vejcem.
• Při 180°C se to peklo cca. 25 minut (dozlatova).

Jak je vidět z fotky, některé taštičky se rozlepily a myslím si že to bylo proto, že jsem buď nedostatečně stlačil formičku a nebo vejce při finálním potření zalepilo otvory pro páru...
Nicméně snědlo se vše do posledního kousku a už teď se těším na něco sladkého v tomtéž těstě (že by mražené jahody? :) )

Slaneček v županu "Seljodka pod šuboj"

Moje babička Nina nás odmalička k naší radosti krmí při různých slavnostních příležitostech pokrmy z její běloruské domoviny.

Tenhle recept ale dělala poprvé někdy před dvěma lety, neboť jí ho někdo připomněl.
Na poslední pařící akci, kterou jsme pořádali na chlupě jsme si ho trochu upravili pouze co do formy, obsah ingrediencí zůstal stejný. V originále se totiž jednotlivé suroviny vrství a každá vrstva se potírá tatarkou, aby výsledný řez dával jakousi barevnou formu rolády, my jsme si ale s tím nelámali hlavu a vyrobili ze surovin salát, který byl také báječný.

Suroviny:

• 300 g naložené seljodky (k dostání ve specilaizovaných prodejnách, ale lze nahradit sleděm)
• 4 bulvy červené řepy
• 4 stejně velké brambory
• 2 mrkve
• 2 cibule
• 2 vejce
• 1 jablko
  
• tatarka
• sůl, pepř, kopr
  

Postup:

Popíšu jak jsme to udělali teď o víkendu.
Červenou řepu, brambory, vejce, a mrkev jsem dal vařit do studené osolené vody. Po 10ti minutách varu šla ven vejce a mrkev, po dalších 10ti minutách brambory a po cca dalších 15ti minutách se dovařila i řepa.
Vše bylo předem dočista omyto! Po vychladnutí se řepa oloupala, jakož i brambory. Mrkev jsme měl krásně čistou, tak nebylo co řešit a vejce se zbavila skořápek.
Všechny uvařené suroviny jsem nakrájel na malé kostičky a dal do větší mísy. Přidal jsme seljodku naloženou v oleji a nakrájenou na tenké proužky.
Obě cibule nadrobno pokrájené putovaly do mísy také a následovalo je jablko zbavené slupky a nastrouhané na větším struhadle.
Čerstvý kopr nadrobnou nasekaný o velikosti vrchovaté polévkové lžíce tam doputoval vzápětí s troškou soli (ryba sama je dost slaná a voda pro vaření zeleniny byla též osolena) a pepře.
A nakonec? Celé jsme to utopili v tatarce (velká sklenice od Hellmans) a pořádně promíchali...
Po 24 hodinách odležení v chladu ledničky byl hotový růžovou barvou se skvící studený salát vhodný jako vynikající příloha ke grilovaným masům a další den jsme ho dorazili samotný s čerstvým pečivem.

Šuba (župan) se tvoří trochu jinak. Na oválnou mísu podélně uprostřed rozložíme rybu, potřeme tence tatarkou. posypeme cibulkou a opět přemázneme tatarkou. Dále vajíčko a zase tatarka. Jablko a opět tatarka. Někdo brambory a mrkev prý vynechává, ale pokud je tam chcete tak stejným postupem jako výše a nakonec řepa, smíchaná s koprem a bez tatarky navrch by to nebylo ono.
Tedy prijatnovo apetita :o)

Tunafleky aneb zapečený tuňák s těstovinovými flíčky

Tak a je to tu. Už mi opravdu to vaření chybí.
Pozná se to tak, že i přes obrovskou únavu po odpracovaném víkendu s malířským nářadím na naší chalupě jsem se včera večer dal do přípravy něčeho nového, nevyzkoušeného a ve výsledku ohromného.

Suroviny:

• 2 konzervičky tuňáka ve vlastní šťávě (kousky jsou lepší než drcený, ale jde oboje)
• 1 konzerva sterilované kukuřice (větší je lepší - je jí víc :o)
• 2 kysané smetany
• 2 pytlíky strouhaného sýra
• jeden pytlík těstovin (fleky)
  
• 1 větší citron
• špenát dvě vrchovaté hrsti (nejlépe jenom listy ať črstvé či mražené)
• česnek, sůl, rybí omáčka, kari, pepř

Postup:

Abych se přiznal, moc jsem se s tím včera nemazlil. Postavil jsem osolenou vodu na plotnu, připravil si těstoviny a teprve potom jsem začal hledat suroviny, které by se k tomu hodily.
Vzal jsem pekáč a do něj otevřel tuňákové konzervy i se šťávou. Vymačkal na ně šťávu z jednoho citronu, pokropil asi polévkovou lžící rybí omáčky. Potom do pekáčku putovala kukuřice, ale ta již bez nálevu. Celé to doplnily obě kysané smetany, kávová lžička práškového česneku, trocha pepře a jedna lžička nepálivého kari. Jeden pytlík strouhaného sýra (45% eidam) tam putoval také.
V mrazáku máme trvale špenát trhaný na zahrádce a tak jsem rozdrtil zmrzlké lístky na tuto směs a dobře ji promíchal. Po ochutnání ještě bylo nutno trochu dosolit...
No a mezitím co jsem hledal a hromadil ostatní suroviny, se mi uvařily flíčky (nemusí být úplně hotové, protože při zapečení dojdou). Okapané jsem je vysypal do pekáčku a opět důkladně promíchal s tuňákovou směsí.
V troubě rozehřáté na 200°C se směs zapékala cca 20 min, potom jsem vrch posypal obsahem druhého pytlíku eidamu a nechal na max. zapéct tak, aby to udělalo sýrovou krustičku (10 min).

Žádná věda ale móc dobrá večeře.

Fantastický rybí koláč

Je až s podivem, že se tu ještě neobjevil recept na tuhle rybí bombastickou věc. Je to z pera Jamie Olivera, mého oblíbence mezi kuchaři a ač vypadá recept složitě, je to hračka, která navíc chutná netradičně díky spojení a formě použitých surovin.

Suroviny:

• 3 mražená filé z pangasia (nebo tresky) cca 3/4 kg
• 1 mrkev
• 1 větší cibule
  
• 250ml smetany na vaření
• 1 polévková lžíce dijonské hořčice
• šťáva z jednoho citronu
• 200g strouhaného sýra - čedar je nejlepší
• 200 g špenátových listů
• 2 vejce
• 100 g petrželové nati
• olivový olej, pepř a sůl
• 8 středně velkých brambor
  

Postup:

• Rozmrazit filé a nechat ho okapat tak, aby bylo bez zbytku vody, bylo mým prvním krokem. Z filé jsem ostrým nožem nakrájel nudličky široké jeden centimetr, lehce osolil a odložil zatím bokem.
  
• Na pánvi jsem na olivovém oleji smažil nadrobno nakrájenou cibuli spolu s mrkví nastrouhanou na hrubém struhadle. Po asi 5 minutách jsem je zalil smetanou na vaření a nechal přejít varem. Pánev jsem stáhl z plotny a vmíchal do smetany hořčici, šťávu z citronu a nastrouhaný sýr, promíchal a nechal odpočívat.
• Brambory jsem rozčtvrtil a dal je vařit spolu s dvěma vejci. Do cedníku nad vařící se vodu putovaly špenátové listy, které v páře krásně změkly. Po 10 minutách varu jsem slil vodu, vejce oloupal a protlačil přes síto na vajíčka a dal je do směsi v pánvi.
  
• Brambory jsem s trochou olivového oleje rozmačkal skoro jako na kaši, ale protože byly zatím ne úplně uvařené, zůstaly v bramborové směsi i důležité kousky.
• Velkou formu na koláč jsem vytáhl až na výsledné spojení jednotlivých polotovarů, čekajících na desce a to v tomhle pořadí. Na dno putovaly nudličky pangasia, které byly smchány se špenáten, z nějž byla vymačkána přebytečná voda. Kousky ryby jsem přelil směsí z pánve tak, aby byly rovnoměrně pokryty a nahoru přišly brambory. Brambory se nijak neuhlazovaly, jen se roztahaly po celém povrchu koláče.
• Na 220°C rozpálená trouba spolkla koláč na půl hodiny a žár krásně kousky brambor na povrchu upekl a zatímco pod braborami se ryba uvařila v takovém zelenivnovo smetanovém sósu.

Celková konzistence je směsí chutí, které se jen doplňují, žádná nevystupuje nijak výrazně. Jídlo je taky dost syté a pohled na dozlatova opečené kousky brabor, červené a zelené barvičky ve směsi na rybě dělají jídlo takovým hezky veselým..

Lososové suši

Zkusil jsem experiment z jedním čerstvým lososovým filátkem, koupeným v pátek v Rybeně u Varmužů. Říkal jsem si, že když se to nepovede, nebude to zase tak velká škoda, ale výsledek předčil očekávání a Vojta coby lakmusový papírek stran experimentálních chuťových zážitků prohlásil, že je to výtečné. Posuďte sami...

Suroviny:

• 1 filé z čerstvého lososa
• šťáva ze dvou citronů
• 1dl sladké sojové omáčky
• 1dl rybí omáčky

Postup:

• Lososa jsem nejdřív skalpoval (tedy odřízl kůži). Potom jsem z něj ostrým nožem nakrájel proužky asi 5 mm silné.
  
• Šťávu z citronů jsem smíchal se sojovkou a rybí omáčkou až vznikla sladko, kyselo, slaná marináda a do ní ponořil plátky ryby a nechal marinovat přes noc.
• Před podáváním jsem slil marinádu a kousky ryby osušil papírovým ubrouskem.

Jako předkrm jsme lososa zbaštili s kousky čerstvého chleba a rychlost s jakou zmizel z talíře byla jasným důkazem, že se to povedlo.

Štika pečená na hlívě ústřičné

Je to tak, my ryby milujeme. A protože si moji rodiče odvezli Adélku na chalupu, tak jsem koupil rybu, která má docela dost kostí, což pro malé dítě není úplně napohodu. Zajel jsem na místní rybníky a původně jsem sice chtěl kapra, ale když jsem uviděl štiku o váze jeden a půl kila, bylo rozhodnuto. Cestou jsem se zastavil ve vietnamském kiosku pro nějakou zeleninu,kde jsem uviděl hlívu ústřičnou, o které jsem poslední dobou četl jen samé dobré věci (jak je zdravá, jak je již dlouho v kuchyni používaná a jak by ji každý kdo preferuje žampiony jednou zkusit a přesvědčit se o její vyjímečnosti a pod.) a tak jsem zkusil tyto dvě suroviny spojit.

Suroviny:

• Čerstvá vyvržená štika (živá váha 1,5 kg)
• Trs hlívy ústřičné (o velikosti hlávky květáku)
• Svazek jarní cibulky
• Půlka mrkve
• Půlka petržele
• Měsíček celeru
• 1,5 dl bílého vína
• 1,5 dl rybího vývaru
• 10 lístků čerstvé bazalky
• Oříšek másla
• Sůl, pepř, kmín

Postup:

• Tvrdí se, že vyvržená ryba se hůř zbavuje šupin, ale neměl jsem s tím problém. Ostrým malým nožem jsem ji začal "holit" od hlavy směrem k ocasu a postupně místečko vedle místečka jsem šupiny strhnul. Pokud někdo chce kuchyni plnou šupin, ať to zkusí opačným směrem :o).
• Rybu jsem pod tekoucí vodou omyl, papírovými ubrousky osušil a udělal do ní po celé délce několik zářezů odshora dolů.
• V hmžřdíři jsem utloukl kmín (vrchovatou polévkovou lžíci) a mořskou sůl (taky lžíci) a tuhle směs jsem do štiky důkladně zevnitř i vně vetřel.
• Ryba si putovala odpočinout na kraj desky a já se pustil do houbovo zeleninové podestýlky.
• Nejdřív jsem nadrobno nakrájel hlívu, potom svazek jarní cibulky, dále jsem přidal nasekanou bazalku a celé to zasypal na hrubém struhadle nastrouhanou kořenovou zeleninou. Té jsem dal vzhledem k množství hlívy jen sporadicky (po půlce kořene mrkve a petržele a z celeru jsem vyřízl kousek který byl podobně velký) aby to bylo trochu voňavější.
• Z alobalu jsem vyrobil větší arch (zahnutím krajů několika menších archů do sebe), ten jsem položil na pečící plech tak, aby mi půlka archu zbyla na překrytí. Na alobal putovala promíchaná a okořeněná zeleninovo houbová směs (jako koření jsem použil pouze sůl a pepř) a část jsem jí vložil štice do břicha.
• Štika putovala na směs a aby se během pečení nevysušila, pokladl jsem ji několika plátky másla.
• Ještě než jsem okraje alobalu stočil do úhledného balíčku, přelil jsem rybu vínem a vývarem (vařil jsem totiž rybí polévku z čerstvých jiker a mlíčí, koupených spolu se štikou).
• Balíček jsem dal do trouby rozehřáté na 170°C a pekl hodinku. Potom jsem vrchní čás t alobalu ostranil a spolu s bramborami, které jsme nakrájel na druhý plech na tenké plátky jsem ji dopekl ještě 20 minut při plně rozpálené troubě (čímž jsem udělal kůžičku křupavou a zredukovalo se i množství šťávy v houbách).

Maso štiky je lahůdka mezi rybími druhy - je tužší oproti jiným rybám - asi jako kuřecí, krásně bílé a je v něm spousta podélně uložených vidlicovitých kostí. Kombinace s hlívou mu dodá chuť voňavé praženice, která je po víně lehce navinulá. Určitě je to jídlo, které se nemusí nikdo bát použít pro jakoukoliv slavnostní příležitost. A hlíva jak jsem již řekl je zdravá, chutná a navíc byla až neuvěřitelně levná...

Pangasius pod dekou

Tento recept se mi zalíbil tak, že k jeho úpravám, či změnám jsem neměl vůbec žádný důvod. Původ receptu je snad z nějakého stolního kalendáře a výsledek stojí za to...

Suroviny:

• 4 filé z pangasia (je bez kostí a chutná líp než treska)
• 2 citrony
• Směs koření na ryby
• Sáček nastrouhaného 45% eidamu (150g)
  
• 4 lžíce zakysané smetany
• 4 lžíce strouhanky
• 4 nadrobno nasekané stroužky česneku
• 2 lžíce olivového oleje

Postup:

• Ryby jsem rozmrazil, opláchnul, osušil, potřel šťávou z půlky citronu, potom osolil a okořenil směsí koření na ryby.
• Položil jsem je na plech pokrytý pečícím papírem a připravil pro ně "deku" ze zbylých surovin.
• V míse jsem smíchal nastrouhanou kůru z obou citronů, zbylou šťávu z nich, strouhanku, sýr, smetanu, česnek až vznikla hmota, která byla jakž takž soudržná.
• Tuto jsem lžící navrstvil na ryby, pěkně uhladil a dal do trouby rozehřáté na 175°C na 30 minut.
• Během té doby jsme uvařil brambory, ke kterým jsem na talíř přidal petrželku a máslo.

Deka během pečení krásně zhnědla, ryby pod ní se krásně upekly a brambůrky s máslem a petrželkou byly ideální přílohou...

Losos v balíčku z listového těsta

Dnešní oběd byl od á až do zet vymyšlený z voleje a já jen zírám jak se takováto dobrota povedla. Dlouho jsme neměli rybu a lososa už teprve ne a tak jsem v pátek u Varmužů koupil 4 krásné filátka z čerstvého lososa i s kůží. Následně jsme mezi regály Tesca vymyslel způsob přípravy, přílohu, nakoupil suroviny a začal se těšit na dnešek.

Suroviny:

• 4 lilé z čerstvého lososa i s kůží
• 1 balíček mraženého listového těsta
• dvě vrchovaté hrsti listů čerstvého špenátu
• 1 zakysaná smetana
• sklenička sardelek
• polévková lžíce kopru
• ledový salát
• salátová okurka
• 4 citrony
• sůl
• olivový olej
  

Postup:

• Lososa jsem důkladně opláchl pod tekoucí studenou vodou a následně pomocí papírových utěrek vysušil do sucha. Důkladně jsem je posolil z mlýnku mletou mořskou solí.
  
• Vytáhl jsem teflonovou pánev, nechal ji rozpálit a na teflon (bez jakéhokoliv oleje !!!) jsem dal filátko asi 30 s z každé strany zatáhnout. Nejprve ze strany růžového masíčka, potom stranu s kůží a nakonec se opekly i vysoké boky.
• Výsledkem byla 4 světle růžová filátka, kerá si zatáhnutím vrchní vrstvičky ponechala všechnu šťávu a tuk uvnitř.
• Vařící vodou jsem spařil špenát, nechal ho asi 2 minuty v této vodě blanšírovat a potom okapat.
• Zakysanou smetanu, 10 sardelek ze skleničky (zbytek se bude hodit někdy příště), polévková lžíce kopru a šťáva z půlky citronu a kůry nastrouhané z celého citronu se v malém kutru umixoval na hustou, voňavou kaši.
• Přes noc jsem nechal rozmrazit kostku listového těsta a to jsem teď rozdělil na čtvrtiny a postupně na pomoučené desce vyválel na plochu která umožnila po položení filátka na jednu její půlku přehnout tou druhou přes ni a spojit kraje.
• Předtím jsem ale filátko pokladl dosucha okapanými špenátovými listy a polil čtvrtinou směsi se zakysané smetany.
• Teď teprve přišlo na řadu přetažení druhé půlky rozváleného plátu těsta přes rybu a okraje zvlhčené vodou jsem zatočil tak, aby se to během pečení nerozbalilo.
• Na plechu s pečícím papírem jsem ještě těsto potřel olivovým olejem s lanýžovou příchutí (ale stačil by i neochucený) a posolil. Nakonec jsem špičkou nožem udělal ve vrchním plátu těwsta pár dírek, aby mohla pryč přebytečná pára.
  
• Plech putoval na půl hodiny do trouby rozpálené na 220°C a já během této půlhoďky vyrobil přílohový salát z ledového sdalátu, okurky a tzatzikového sósu.
• Každý dostal na talíř citron k pokapání, mísa salátu byla uprostřed stolu k dispozici všem a zlatavé kouřící kapsy putovaly z plechu rovnou na talíře před nedočkavé hladové krky.
  

Výsledek potěšil oko, protože dozlatova opečené listové těsto vypadalo nádherně, dále nos protože vůně olivového oleje a lanýžů přímo vyzývala k zaříznutí se do kapsičky a nakonec i mlsný jazyk, protože sós ze smetany udělal spolu se špenátem chutnou čepici na růžovém kouřícím masíčku. Zakusováním horkých křupavých kousků těsta a studených křupavých kousků salátu bylo nádhernou kombinací teplé a studené přílohy.
Sbíhají se Vám sliny? Nedivím se :o))

Rybí kuličky

Tenhle víkend by se klidně mohl jmenovat kuličkový. Ne snad, že bychom ho celý strávili u jamky se zaklesnutým ukazovákem o palec za hliněnkou, ale spíš pro tvar obou obědových chodů. V sobotu jsem zkusil připravit něco nového, nevyzkoušeného a tak mi v páteční večer bleskl hlavou tenhle nápad - kuličky z rybího masa.

Suroviny:

• 1kg rybího filé (opět jsem vybral pangasia, protože posledně byl famózní)
• 1 cibule
• 1/4 staršího chleba (kupujeme celkem pořád slunečnicový a ten netvrdne tak rychle)
• 1,5 dl mléka
• polévková lžíce čerstvého kopru (mraznička má pořád něco v zásobě ze zahrádky)
• polévková lžíce různobarevného pepře
• kůra z 1 citronu a šťáva z jedné půlky
• sůl
  

Postup:

• Chleba jsem zbavil kůrky, nakrájel na plátky, položil do hlubokého talíře a zalil mlékem. Po chvilce nacucávání se jsem otočil suchou stranou dolů a po další nasávací chvíli jsem všechno požádně vymačkal, až mi v dlaních zbyla jen koule střídkové hmoty.
• Do kutru jsem hodil cibuli rzkrojenou na čtvrtky a ukutroval najemno. Přidal jsem chlebovou střídku a kutroval tase chvilku, až vzikla homogenní chlebovo cibulová hmota. Do ní putovaly všechna čtyři růžová filé z pangasia, nadrobno nasekaný kopr a čerstvě utlučený pepř.
• Po chvíli kutrování, kdy se ryba spojila se zbytkem jsem ještě nastrouhal kůru z jednoho umytého citronu, ten poté rozkrojil na půlky a z jedné jeho půlky vymačkal do směsi citronovou šťávu a přidal asi dvě kávové lžičky soli.
• Opět chvíle utrování a maso bylo připraveno na změnu stavu.
  
• Mokrýma rukama, které se po chvíli vždy pod studenou vodou musí oplachovat, jsem ze směsi tvořil kuličky velikosti o trochu menšího golfového míčku, které jsem pokládal na máslem vymazaný pekáč (bohužel jsem zapoměl koupit pečící papír - odpadlo by vymazávání).
• Jamile bylo dokuličkováno, tak jsem pokapal kuličky olivovým olejem a ještě trochu pokapal citronovou šťávou z druhé půlky citronu.
• Naplno rozpálená trouba čekala na oba plechy (kuliček bylo cca 45), aby je pohltila na cca 10 minut a potom jsme teplotu snížil na 200°C, špachtličkou jsem je odloupl a otočil, aby se na másle nepřipálily a nechal je dopéct ještě dalších 10 minut.
• Vhodnou přílohou byla bramborová kaše, podle přání Vojty umixovaná do hladka a lehce tekuta.

Ač se to možná zdá složité, přišlo mi to jedoduché stejně jako obalovat filé a chuťový zážitek byl o poznání plnější. Navíc kuličky zbyly i na véču, kdy jsme je ohráli jen tak s chlebem.

Filé z Pangasia s bramborovou kaší

Září je zvláštní měsíc. Každý rok po prázdninách začne kolotoč povinností ohledně škol, školek, koníčků, ale trvající letní počasí a sní i nálada nedává spát chutím ještě lehce zapařit.
Letošní září není výjimkou a proto jsme uplynulé tři víkendy strávili na fesťáku v Mikulově, na Vltavě a na vinobraní ve Znojmě.
Tento víkend je venku ale hnusně, tak jsme zůstali doma a opět si zpříjemnili dny volna jídlem. Zkusil jsem u Varmuži koupit mražené filé ze sumečka zvaného Pangasius, který je jak jsem slyšel čím dál tím víc populární.

Suroviny:

• 4 filety z Pangasia (cca 1kg)
• hladká mouka
• strouhanka
• 5 vajec
• 1 citron
• pepř
• sůl

Postup:

• Rozmražená filé, která mají krásnou narůžovělou barvu lehce osušíme savou papírovou utěrkou, posolíme, opepříme a zlehka zakápneme citronovou šťávou.
• Do hlubokých talířků si dáme mouku, vejce a strouhanku na obalování, ale s jednou malou obměnou. Do rozšlehaných vajec přidáme kromě soli i předem nastrouhanou kůru z jednoho citronu.
• Obalíme filátka jako řízky a na mírném ohni smažíme dozlatova.
• Nejlepší přílohou, kterou k filé znám je bramborová kaše (vařené brambory, máslo a mléko rozmačkané na kaši, která není ani hustá, ani řídká - prostě akorát).

Člověk by řekl obyčejné filé, ale ono to zase tak obyčejné nebylo. V Pangasiovi nejsou žádné kosti, má skvělou chuť, jeho silnější část ze žeber je neuvěřitelně šťavnatá a v trojobalu s přidanou kůrou krásně voněl už během smažení.

Nadívaný kapr

Pokud má běžné domácí vaření nějaké výkonnostní a nebo dovednostní limity a hranice, kterými se odděluje od té profesionálnější kulinařiny, zvané též „haute cuisine“ tak jsem pokaždé rád, když se k nim alespoň trochu mohu přiblížit. Proto si občas vymyslím jídlo, jehož zdánlivě složitá příprava je pro mě výzvou, avšak pokud se dostaví očekávaný kladný výsledek, je pro mě výzvou splněnou.
Takovýto kousek jsem se rozhodl realizovat o uplynulém víkendu, kdy jsem zůstali s Verčou doma bez dětí a plánovali jsme návštěvu oslavy narozenin našich dvou přátel, Čendy a Petry. Chuť už jsem od středy měl na nějakou rybu a proto jsem se v pátek rozhodl zajet si do místních sádek pro rybu sladkovodní, čerstvě zabitou, a to pro kapra.
Vybral jsem asi dvoukilového lysáče a během zastávk pustit do dílka zy v několika obchůdcích jsem cestou dokoupil vše potřebné k tomu, abych se mohlvaného nadívaný kapr.

Suroviny:

• 1 cca 2 kg těžký kapřík bez šupin – tento byl jikernáč
• 6 rohlíků
• 4 celá vejce
• 3 stroužky česneku
• 3 malé jarní cibule i se zelenou natí
• 150 g voňavého uzeného boku
• 1 polévková lžíce mleté červené papriky – sladké
• 1 kávová lžička mletého muškátového oříšku
• 2 kávové lžička drceného černého pepře
• 2 najemno nastrouhané mrkve
• 1 najemno nastrouhaný petržel
• kousek najemno nastrouhaného zázvoru
• kelímek sladké smetany
• 5 slaných sardelek i s olejem

Postup:

• Vyvrhnout zabitou rybu klasickým způsobem – rozpáráním břicha od prdelky po hlavu, je pro každého chlapa výzva, která se v případě pravidelného opakování stane běžnou rutinou. Co jsem ale nikdy nezkoušel bylo vyvrhnout rybu přes její hřbetní část.
• Postup je podobný jako když se ryba filetuje, to znamená ostrým nožem jsem naříznul kapra od hlavy k ocasu podél hřbetní ploutve, a to po obou stranách až k jeho žeberním kostem. Potom jsem postupně podél žeber ostrou špičkou nože odděloval filátko od kostí a to ve směru od hlavy k ocasu. Není to taková složitá věc jak by se zdálo, ale nůž ostrý až po špičku a utěrka pro pevné uchopení kluzké ryby jsou absolutní nezbytností. Jakmile jsem v zadní části ryby – asi v její druhé třetině v celkové délky zjistil, že krátká žebra již končí a objevují se vnitřnosti, postupoval jsem opatrně tak dlouho z obou stran až šly vnitřnosti bezpečně vyjmout. Páteř jsem co nejblíže hlavy nůžkami na drůbež přestřihl , potom to samé zopakoval na konci u ocasu, vystřižený kus vyjmul a dostal jsem krásnu rybí kapsu, která se přímo vybízela k naplnění.
• Nádivku jsem udělal v míse z rohlíků nakrájených na kolečka, vajec, nadrobno nakrájených cibulek, jakož i nasekaného česneku. Ovoněla ji na kostičky nakrájená bokovina, spolu s mrkví, petrželí a zázvorem, které byly na struhadle nastrouhány najemno. Místo soli posloužily sardelky nasekané, výše uvedeným kořením jsem nešetřil a proto, že nádivka měla mít s kaprem přeci jen cosi společného, putovaly do ní i opláchnuté a mezi prsty rozemnuté čerstvé jikry. Aby se nádivka spojila, zalil jsem ji kelímkem smetany a důkladně prsty zpracoval a nadil jí kapříka, tak že vypadal jako prvorodička v 7 měsíci:)
• Režnou nití , navlečenou v ostré jehle jsem ho zašil, položil jsem ho na zbytek nádivky na pečící papír, ze kterého jsme kolem něj udělal takový malý stan - to aby se při pomalém pečení chudáček nespálil. Před samotným pečením jsem mu do stanu z papíru nalil ještě asi 1,5 dl vody a vhodil kousek másílka.
• Pekl jsem to při 150°C 1 a ½ hodiny, potom jsem sundal papírový obal, zvýšil teplotu na 170°C a ještě půl hodiny dopékal.

Výsledek byl umocněný očekáváním chutné krmě, která se nevaří každý den a musím říct zcela neskromně, že to byla bomba. Spolu s vychlazených šopským salátem se ryba skvěla spoustou barev, chutí i vůní. Kapr se dal krásně příčně krájet jako sekaná a nádivka v něm měla hezkou mozaikovou strukturu. Po vychladnutí byl ještě lepší – a po kocovině, kterou jsme si ze zmíněné oslavy přinesli, byl opravdu lehkým a bez problémů stravitelným jídlem. S Verčou jsme si udělali jasný tip na naši letošní štědrovečerní rybu.

Pstruzi v rychlé marinádě

Postesknutí nad nevelkou frekvencí příspěvků v době kdy je venku pěkně a pořád někam jezdíme nebylo od věci. Minulý víkend jsme jeli s dětmi na Vltavu a tudíž krmě byla z produkcí jednotlivých vodáckých kempovních hospůdek, ale na druhou stranu jsme nemuseli nic řešit.
Tento víkend jsem již od pátku odjel na firemní akcičku a na ni jsem měl za úkol nakládat pstruhy do marinády. Tuto jsem ale tvořil ve spěchu během čtvrtečního si odskočení na chvíli z práce do rybeny, krátce do obchodu pro suroviny, následně domů vyrobit marinádu a tak jsem pustil fantazii trochu na špacír, aby se ukázala a vypadlo ze mě asi tohle:

Suroviny:

• 10 chlazených čerstvě zabitých a vykuchaných pstruhů
• 1 citrón
• 1 limeta
• kousek zázvoru velkého jako vlašský ořech
• kelímek (sazenička) čerstvého rozmarýnu
• polévková lžíce dijonské hořčice
• kávová lžička drceného pepře
• 2 stroužky česneku
  
• 2 dl olivového oleje

Postup:

• Hnán časovou tísní jsem jednoduše bral z igelitky jak mi co přišlo pod ruku a přidával do připraveného mixéru. A tak jako první jsem do něj z láhve vylil cca 2 deci oliváku, potom jsem vytáhl sazenici rozmarýnu (jak ji v Hypernově prodávají podobně jako ostatní čerstvé byliny) a otrhal z dlouhých stvolů všechny lístky a vhodil je do oleje. Potom jsem vylovil palici česneku, 2 větší stroužky jsem oloupal a šup - už plavaly v oleji. Ze zázvorového kořene jsem kus velký jako ořech ulomil, oloupal kůrku a vhodil za česnekem.
• Směs na naložení doplnila sůl a pepř a nakonec jsem v lednici našel ještě sklenici s dijonskou hořčicí a tak jsem neváhal a přidal jednu vrchovatou lžíci.
• Z citronu i limety jsem do směsi na struhadle nastrouhal celou kůru. Citron jsem okrájel od bílého zbytku a vhodil celý taky tam.
• Celé jsem to umixoval do zelenkavě žluté pěny, tu jsem vylil na ryby které celou dobu čekaly na koupel v igelitovém pytli, z něj jsem vymačkal vzduch , udělal na stočeném konci uzel, celý balíček jsem pojistil vložením ještě do jedné (neděravé) igelitky, strčil do lednice a bylo to hotové.

S úklidem kuchyně (rychlým a ne moc pečlivým) mi to celé vzalo 10 min. Ryby byly v láku do pátečního večera, kdy jsme je na akci grilovali a byly (jak jsem slyšel ze všech stran) vynikající.