Září je zvláštní měsíc. Každý rok po prázdninách začne kolotoč povinností ohledně škol, školek, koníčků, ale trvající letní počasí a sní i nálada nedává spát chutím ještě lehce zapařit.
Letošní září není výjimkou a proto jsme uplynulé tři víkendy strávili na fesťáku v Mikulově, na Vltavě a na vinobraní ve Znojmě.
Tento víkend je venku ale hnusně, tak jsme zůstali doma a opět si zpříjemnili dny volna jídlem. Zkusil jsem u Varmuži koupit mražené filé ze sumečka zvaného Pangasius, který je jak jsem slyšel čím dál tím víc populární.
Suroviny:
Letošní září není výjimkou a proto jsme uplynulé tři víkendy strávili na fesťáku v Mikulově, na Vltavě a na vinobraní ve Znojmě.
Tento víkend je venku ale hnusně, tak jsme zůstali doma a opět si zpříjemnili dny volna jídlem. Zkusil jsem u Varmuži koupit mražené filé ze sumečka zvaného Pangasius, který je jak jsem slyšel čím dál tím víc populární.
Suroviny:
Postup:
- Rozmražená filé, která mají krásnou narůžovělou barvu lehce osušíme savou papírovou utěrkou, posolíme, opepříme a zlehka zakápneme citronovou šťávou.
- Do hlubokých talířků si dáme mouku, vejce a strouhanku na obalování, ale s jednou malou obměnou. Do rozšlehaných vajec přidáme kromě soli i předem nastrouhanou kůru z jednoho citronu.
- Obalíme filátka jako řízky a na mírném ohni smažíme dozlatova.
- Nejlepší přílohou, kterou k filé znám je bramborová kaše (vařené brambory, máslo a mléko rozmačkané na kaši, která není ani hustá, ani řídká - prostě akorát).
Člověk by řekl obyčejné filé, ale ono to zase tak obyčejné nebylo. V Pangasiovi nejsou žádné kosti, má skvělou chuť, jeho silnější část ze žeber je neuvěřitelně šťavnatá a v trojobalu s přidanou kůrou krásně voněl už během smažení.
1 komentář:
Diky jdu to zkusit usmažit;)
Okomentovat