pondělí 10. března 2008

Lečo tak trochu jinak

Mrazák je třeba čas od času probrat a polotovary a případné zbytky, které tam už nějakou dobu plní funkci omrzlých trojrozměrných prvků mrazákového puzzle je třeba nekompromisně sežrat. To se také dělo tuto sobotu a můj pohled padl na cca kilovou kostku podušené zeleniny ze zahrádky, kterou jsme si zamrazili pro zimní měsíce. Děláme tak každoročně po nájezdu a vyplnění zahrádky mého milého a zemědělsky činného tchána. Z dvou igelitek rajčat a paprik uděláme základ pro lečo, které se i přes hanlivý přídomek používaný hlavně v mládí (jsi vyblutý jak lečo :o)) stalo mým milým jídlem.
Co by to bylo za kulinařinu bez trochy experimentu a tudíž jsem rozmraženou směs zeleniny připravil tak trochu po italsku.

Suroviny:
  • zelenina (rajčata, papriky) na kostky 2x2 cm nakrájená, podušená v celkovém objemu cca 1,5 l
  • 1 cibule
  • 3 vejce
  • 100 g strouhaného parmezánu
  • 15cm štangle vysočiny - je krásně voňavá, ale může to být jakákoliv uzenina
  • 1 stroužek česneku
  • polévková lžíce solamylu
  • 2 polévkové lžíce sušeného oregana
Postup:
  • Do hrnce jsem dal na olivový olej opražit nadrobno pokrájenou cibuli. Jakmile začala zlátnout, přistál v hrnci nadrobno nakrájený česnek a na malé kostičky nakrájený salám. Ten se chvilku smažil, voněl po celé kuchyni, pustil tuk a po cca 2-3 minutách byl utopen v předem rozmražené směsi rajčat a paprik.
  • Pokud by byla zelenina čerstvá, tak by tam přišla syrová a výroba této krmě by se protáhla o dušení. Jenže já už měl z léta hotovo, a tak se směs přivedla k varu a za stálého míchaní se v ní rozšlehala 3 čerstvá vejce, strouhaný parmezán a oregano. Kuchyně tou vůní sýra a bylin okamžitě dostala italský look a celkovou ještě pořád trochu řídkou konzistenci vyřešila lžíce solamylu rozmíchaná v malé sklenici vody.

Zeleninové lečo provoněné salámkem, doplněné italskými ingrediencemi bylo tak dobré, že si ho Verča s sebou vzala v pondělí do práce a dala mu přednost před zajícem se svíčkovou omáčkou, kterého jsme jako výslužku dostali v neděli u Rybů. Není co dodat...

Žádné komentáře: